Jak jsem dostala hodně odkud bych to vůbec nečekala

Věci často nejsou takové, jaké se na první pohled můžou zdát.

(Věděla jsem to, vím to, ale ne, že bych to pořád měla na paměti. Na ty největší moudra většinou záhadně zapomenu. Nejspíš proto, abych pak zase s chutí i nechutí mohla životem tápat a jednou za čas se chytit za nos, do kterého mě praštilo nějaké ponaučení, které ale po čase zase upadne do zapomnění. Nejspíš je to celé nějaká zábavná hra, kterou sama se sebou v životě hraju, aby mě svět mohl neustále překvapovat a já nikdy neměla dost. Taky to znáte nebo jsem jediná, kdo to má takhle podivně?)

Tentokrát jsem dostala obrovskou inspiraci pro svou práci z místa, odkud bych to vůbec nečekala.

Mám kamarádku, která je obrovský dříč a krátce po porodu šla do sebe a znovu v ní ožila její vášeň ke cvičení. Už to je pro mě samo o sobě docela zajímavým podnětem. Občas zmíní nějaké kanály, které jí pomáhají ve cvičení a v několika kontextech takhle zmínila i Zuzku Light.

fitfusion
zdroj: fitfusion.com

Musím se Vám přiznat, že když jsem Zuzku kdysi viděla na Youtube, ozvaly se ve mně předsudky, které jsou sice slabé, ale které v sobě evidentně nosím, aniž bych si je uvědomovala – vůči lidem, kteří se ve velké míře věnují svému vzhledu, vůči ženám, jejichž image je částečně založena na sexualitě, a částečně také vůči těm, kteří v něčem nejsou perfektní (v případě Zuzky je to i po tolika letech český přízvuk v angličtině) a i přes to se veřejně prezentují. Ne, že by tyhle předsudky byly tak silné, abych daného člověka nějak soudila. Jde spíš o nepatrnou tendenci hodnotit, přestože k tomu nemám dostatek informací a už vůbec ne právo. Předsudky jsou obecně strašně ošidné – mohou nám pomáhat v rychlém zorientování se ve světě a v dané situaci, ale hlubšímu poznání většinou brání.

Byla jsem nemocná, paralyzovaná bolestí, znuděná nicneděláním a napadlo mě pustit si Zuzčina videa, abych zjistila, co na ní Ade tolik zaujalo. Kromě toho, že je tahle žena sympatická a neoddiskutovatelně ve skvělé kondici, především mě nadchl její přístup k životu, pracovitost a kreativita, které vnáší do své práce. Je jednou z lidí, kteří svůj koníček a vášeň proměnili ve svou profesi, a k tomu mám obrovský respekt.

Velmi zajímavý mi připadá rozhovor na DVTV, kde Zuzka boří předsudky o pěkně vypadajících blondýnách a ukazuje, že je velmi inteligentní, a že i se vzděláním, které by spousta lidí odsoudilo jako příliš nízké na to něco dokázat, zvládá opakovaně rozjet podnikání, ve kterém je velice úspěšná.

Když jsem na Youtube shlédla několik vlogů ze Zuzčina osobního života, překvapila mě drobnostmi, které bych do ní neřekla. Například to, že občas ráda usedne k šicímu stroji, aby si něco spíchla, tak jako já. Nebo to, že si každý den ráno píše tři věci, na které se ten den těší, a večer tři, za které je v uplynulém dni vděčná. Připadá mi to jako fantastický nápad. Hned jsem se viděla, jak si zakládám zdobný notes, do kterého si každý den zapisuji, a pak s šálkem zeleného čaje po čase prohlížím jednotlivé krásné dny, které jsem prožila. Na rozdíl od Zuzky u mě ale zůstalo jen u téhle představy a jednoho jediného dne, kdy jsem si do svého notesu zapsala zmínění 3+3. Myslím, že tohle je ukázkový příklad toho, co se od ní můžu učit. A je to pro mě obrovská lekce.

Jsem neskutečně vděčná za to, že jsem překročila svůj stereotyp a díky tomu jsem dostala obrovské množství inspirace do své terapeutické práce. Prostě, člověk opravdu neví, jaké dveře příště otevře, jaká událost mu změní život, jaký člověk ho obohatí, protože věci často nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být.

Comments are closed.