Praxe „každodennosti“

Jak jsem vám psala o tom, že se pokusím udělat rozhodnutí a změny ve svém životě, které jsem dlooouho oddalovala (tady a tady) – tak se to děje. 

Postupně, mým vlastním klidným tempem, ale děje. 

Poslední dny si s velkou vděčností uvědomuju, jak moc šťastná tyhle týdny jsem. Takhle skvěle mi už dlouho nebylo. Jednou z těch změn, po kterých jsem toužila, bylo pravidelně meditovat a cvičit jógu. Taky jsem si chtěla udělat vlastní webové stránky. A psát, psát, psát… Daří se to taky díky drobnostem, o které se s vámi tady chci podělit.
Před časem jsem si pořídila několik ručně vyráběných koberečků, díky jejichž nákupu jsem přispěla na rozvoj pracovního trhu v jedné indické vesničce. Přestože měly původně sloužit projektu, který vám představím snad už brzy, pomáhají mi v těchto dnech perfektně. Každé dopoledne je rozložím a vyskládám si na nich improvizované pracovní místo. Když se sedí na koberečku, tak se pracuje. Tečka.
Během dne tohle uspořádání měním. Na své minuty meditace je poskládám všechny na sebe, aby se mi pohodlně sedělo. Na večerní hodinu jógy je zas roztáhnu do délky a mám je místo cvičební podložky. 
Večer, když už se nepracuje, je zase pěkně sroluju a uklidím – večer se přeci odpočívá. Tohle hraní si s uspořádáním mě motivuje vidět před sebou krátkodobý cíl, který jsem si stanovila, a udržet se u něj, přestože mě doma rozptyluje spousta jiných věcí. 

Další tip, který pro vás mám, je úžasná Adriene, kterou jsem objevila díky doporučení kamarádky. S Adriene jsem začala u youtube cvičit jógu každý den. Je dostatečně mírumilovná k mému tělu, milá k mojí duši a inspirativní pro můj posun ve cvičení. Zkuste se na ní podívat. Takhle v intimitě domova pro mě má jóga ještě hlubší smysl než někde na kurzu. 
S tím také souvisí každodenní meditace. Po přečtení posledních knih Odhodlání a odevzdání (Wilber, 2014) a Jíst, meditovat, milovat (Gilbert, 2008) jsem získala k meditaci podstatně silnější odhodlání. Každý den si na pár minut sednu na své koberečky, nastavím si budík na čas, který tomu chci věnovat, a zkouším to. Nedržím se striktně jednoho způsobu meditace – experimentuju s pozorováním myšlenek nebo dokonce jejich zastavením docela, s pozorováním dechu nebo světelných obrazců pod zavřenými víčky, s lehce pohybovou meditací, kdy se protahuji a jen sleduji pocity ve svém těle, s libozvučným „om“ a také s meditací tonglen, která mě oslovila nejvíce – otevírání svého srdce a mysli druhým a přát všem bytostem vnitřní mír. 

Jsou to takové nesmělé krůčky začátečníka. O to jsou zvědavější a dobrodružnější…

Tak mějte krásné dny a přeju i vám plno malých vnitřních změn!

Comments are closed.