O děvčátku Momo

http://www.albatros.cz/devcatko-
momo-a-ukradeny-cas/
Znáte děvčátko Momo? Je to hlavní postava pohádky Michaela Endeho (Děvčátko Momo a ukradený čas). Její výjimečnost nespočívá jen v jejím vzhledu (nosí rozčepýřené vlasy a pánský kabát, který je jí velký), či v životním stylu (žije sama ve starém amfiteátru v Itálii), ale především v jejím přístupu k lidem. Je svá a každého, s kým se setká, odzbrojí svou přirozeností a laskavostí. Plně a opravdově dospělým a dětem naslouchá, protože jí skutečně zajímá, co chtějí sdělit a jaký příběh prožili. Hlavně má ale otevřené srdce – vstřícné a bez předsudků. A tak její pouhá klidná a tichá přítomnost v lidech otevírá touhu být sami sebou, pocit bezpečí, že jsou Momo neposuzováni a bez podmínek přijati, a chuť tvořit a hrát si.
Taková je Momo. Okamžitě jsem si ji zamilovala. Taková malá „rogeriánka“:). C. Rogers by z ní měl obrovskou radost. Žije totiž hodnoty, které on považoval (a výzkumně ověřil) jako esenciální ve zdravém  a uzdravujícím vztahu – autentičnost, empatické naslouchání a bezpodmínečně přijetí.

A tak děti i dospělé Momo skrze pohádku laskavě učí. Vztahům, hodnotám, životu. A je mým vzorem, mou hrdinkou. Obzvláště když se ve městě začnou množit agenti, kteří lidem kradou čas. Je to sice pohádka, ale tak blízká skutečnosti…
V tomhle kabátě prý sice jako Momo vypadám, ale přiznám se vám zcela kongruentně – v přístupu k životu a lidem ji ještě mám co dohánět….
P.S.: Kdo nebo co je vaším pohádkovým vzorem?
http://www.databazeknih.cz/knihy/devcatko-momo-a-ukradeny-cas-14696