Je tu podzim

Nechtěla jsem se vzdát teplých dní a dlouhých nocí léta. Vždycky se cítím tak svobodná, když stačí přehodit přes ramena lehký svršek a času na všechno je dost… 
cairnstreesurgery.co.uk
Teď už je tu ale podzim. A jak se tak se psem procházím parkem a všímám si těch barev, padajícího listí, vůně vzduchu po dešti, pomalu měním názor. A doma se balím do svetrů a vytahuju teplé vlněné kabáty (úlovky ze secondhandů) včetně svých „plyšových“ doplňků imitujících kožešinu. Vařím čaj a mám čím dál větší chuť na podzimní hutné polévky. A až zazimuju balkón a rostlinky přestěhuju dovnitř, asi už mi definitivně dojde, že nastal čas být víc doma, zalézt pod deku a prozkoumat víc ze tmy, která bude teď přicházet čím dál tím dřív.
S tou klidnou a hloubavou energií podzimu a se vší krásou bohatosti barev listů, které mě obklopily, si totiž dnes silně uvědomuju to, co určitě všichni víte. Ono nezáleží na tom, jaké je venku počasí. I mléčná mlha, šedivé zataženo a vlhká lezivá zima (které jsou dnes u nás tam venku), mohou mít krásnou atmosféru, pokud je nám dobře na duši. 
Posílám vám k tomu hudbu, která mi s tím, o čem píšu krásně zní:

Krásný podzim přeju a ať se vám všem daří uvnitř srdce najít útulno a teplo!
P.S.: Co dělá na podzim radost vám?